Bonita

Bonita je celkové hodnocení finanční spolehlivosti žadatele o úvěr. Věřitel ji posuzuje ještě před podpisem smlouvy. Čím vyšší bonita, tím větší šance na schválení — a zpravidla i na výhodnější úrokovou sazbu nebo vyšší schválenou částku.

Co tvoří bonitu

Věřitelé zpravidla hodnotí tyto faktory:

• Výše a stabilita příjmů: zaměstnání na dobu neurčitou je hodnoceno lépe než krátkodobá smlouva nebo příjem OSVČ s výkyvy.
• Stávající závazky: každá splácená půjčka, kreditní karta nebo kontokorent snižují disponibilní příjem a tím i bonitu.
• Platební historie: záznamy v registrech BRKI, NRKI, SOLUS. Prodlení nad 30–90 dnů (závisí na registru) zanechávají negativní záznam.
• Ukazatel DSTI: celkové měsíční splátky děleno čistým příjmem. ČNB doporučuje limit 45 %.
• Věk a rodinná situace: věk dlužníka ovlivňuje délku, po níž lze hypotéku splácet. Vyživované děti snižují disponibilní příjem.

Scoring: jak věřitelé počítají bonitu

Věřitelé používají scoringové modely: algoritmy, které všem výše zmíněným faktorům přiřadí váhu a vypočítají výsledné skóre. Metody a váhy jsou obchodním tajemstvím. Výsledek scoringu ovlivňuje, zda žádost schválí, za jakou sazbu a v jaké výši.

Jak bonitu zlepšit

• Splatit nebo snížit stávající závazky (kreditní karty, kontokorenty) — i nevyčerpaný limit snižuje bonitu, protože věřitel s ním počítá jako s potenciálním dluhem.
• Doložit stabilní příjem: výplatní pásky za 3 měsíce, daňové přiznání (u OSVČ), případně pracovní smlouvu na dobu neurčitou.
• Zkontrolovat záznamy v registrech a případné chyby reklamovat u příslušného registru.
• Vyřešit případné prodlení u stávajících závazků — záznamy v registrech postupně slábnou, negativní zápis po splacení dluhu nezůstane navěky.

Bonita a výše úrokové sazby

Banka zpravidla nabízí výhodnější sazbu žadatelům s vyšší bonitou — odměňuje nižší kreditní riziko. Naopak žadatel s horší bonitou může dostat horší podmínky nebo být odmítnut. U nebankovních věřitelů je tato závislost zpravidla přímější: vyšší riziko žadatele = vyšší RPSN.