Úvěry-Půjčky-Hypotéky.cz — logo

Majetek při žádosti o úvěr: kdy ho banka zkoumá a jak hodnotí

U běžných spotřebitelských úvěrů hraje majetek vedlejší roli, u hypotéky a u vyšších úvěrů se zajištěním je centrální. Tato stránka popisuje, kdy banka majetek vyžaduje, jak se oceňuje nemovitost pro účely hypotéky, jaký je rozdíl mezi spotřebním a investičním majetkem a jak funguje zástavní právo podle § 1309 NOZ.

Kdy banka majetek zkoumá a kdy nezkoumá

U běžného spotřebitelského úvěru bez zajištění (osobní úvěr, kontokorent, kreditní karta) hraje majetek vedlejší roli. Banka se ve formuláři zeptá na vlastnictví bydlení, případně na vozidlo, ale rozhodnutí staví na pravidelném příjmu, výdajích a závazcích. Důvod je věcný — splátka úvěru se hradí z příjmu, ne z prodeje majetku, a navíc by prodej majetku v případě prodlení byl pro obě strany krajně nevýhodný. [2]

Naopak u hypotéky a u vyšších úvěrů se zajištěním je majetek centrální. U hypotéky banka oceňuje nemovitost, která je předmětem financování nebo zástavy, a maximální výši úvěru určuje přes ukazatel LTV (loan-to-value) — poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti. U úvěru se zajištěním (zástava cenných papírů, zástava jiné nemovitosti, ručitelské prohlášení s nemovitostí) banka oceňuje předmět zajištění a stanoví, jakou část jeho hodnoty je ochotna financovat.

Třetí situace, kdy se majetek do posouzení dostává, jsou úvěry pro OSVČ a podnikatele. U podnikatelského úvěru banka obvykle posuzuje majetkovou základnu firmy (rozvaha, vlastní kapitál, likvidní rezerva) a osobní majetek statutáře jako podklad pro osobní ručení. U OSVČ se osobní majetek může promítnout do posouzení podobně jako u podnikatele.

Spotřební vs. investiční majetek

Při posouzení majetku banka rozlišuje dvě kategorie. Spotřební majetek tvoří věci určené k osobní spotřebě — vybavení domácnosti, oblečení, elektronika, automobil pro osobní použití. Banka tento majetek do bonity obvykle nezahrnuje, protože jeho hodnota klesá s časem, je obtížně zpeněžitelný a jeho prodej by žadateli způsobil ztrátu životního standardu.

Investiční majetek tvoří aktiva, která buď generují výnos (pronájem, dividendy), nebo dlouhodobě udržují hodnotu (nemovitosti k pronájmu, podíly ve firmách, cenné papíry, drahé kovy). Banka tento majetek do posouzení zahrne — jako důkaz finanční stability, jako potenciální zástavu nebo jako zdroj likvidní rezervy v případě výpadku příjmu.

Hranice mezi kategoriemi je v některých případech rozmazaná. Vlastní bydlení je formálně spotřebním majetkem, ale představuje významnou hodnotu a je předmětem hypotéky. Druhý byt (kde žadatel sám nebydlí) je investičním majetkem, pokud je pronajímán. Sběratelské předměty, umění a šperky se zařazují individuálně podle prokazatelné hodnoty a likvidity.

Nemovitost jako předmět hypotéky

Hypotéka je úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti. Předmětem zástavy bývá obvykle nemovitost, která se kupuje nebo rekonstruuje, ale může to být i jiná nemovitost ve vlastnictví žadatele. Pravidla zástavního práva k nemovitosti stanoví § 1309 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). [1] Banka má z titulu zástavního práva přednostní právo na uspokojení z výtěžku případného prodeje nemovitosti, pokud žadatel přestane úvěr splácet.

Při schvalování hypotéky banka nemovitost ocení. Ocenění může být interní (provádí ho pracovník banky podle interní metodiky) nebo externí (vyhotoví ho soudní znalec nebo odhadce s autorizací). Banka pracuje obvykle s tzv. bankovní hodnotou nemovitosti, která bývá nižší než tržní cena z inzerátu — zohledňuje opatrnostně cenové riziko a likviditu na lokálním trhu. Detail oceňování rozebíráme v samostatné stránce o ocenění nemovitosti. [4]

Z bankovní hodnoty banka odvozuje maximální výši úvěru přes ukazatel LTV (loan-to-value):

LTV = Výše úvěru / Hodnota nemovitosti × 100

Pokud banka oceňuje byt na 4 000 000 Kč a žadatel žádá o úvěr 3 200 000 Kč, LTV je 80 %. Doporučení ČNB pro řízení rizik retailových úvěrů stanovují limity LTV (typicky 80 %, u mladších žadatelů do 36 let 90 %); konkrétní hodnoty se mění podle aktuálního nastavení regulace. [2] Vyšší LTV znamená obvykle vyšší úrokovou sazbu (banka kompenzuje vyšší riziko) nebo vyžaduje doplňkové ručení (například dlouhodobé pojištění schopnosti splácet).

Vlastní zdroje a doplnění do LTV

Rozdíl mezi pořizovací cenou nemovitosti a poskytovaným úvěrem musí žadatel pokrýt z vlastních zdrojů. Pokud kupujete nemovitost za 4 000 000 Kč a banka vám poskytne 3 200 000 Kč (LTV 80 %), vlastní zdroje musíte mít 800 000 Kč. Vlastními zdroji mohou být:

  • Hotovostní úspory na účtě nebo v podílových fondech — doložené výpisy.
  • Termínované vklady, stavební spoření — doložené potvrzením o stavu vkladu.
  • Prostředky z prodeje jiné nemovitosti nebo cenných papírů — doložené kupní smlouvou a výpisem z účtu o příjmu prostředků.
  • Dar od příbuzných — doložený písemnou darovací smlouvou; banka může vyžadovat čestné prohlášení dárce, že dar je nevratný a nebude vymáhán zpět.
  • Dědictví — doložené dědickým usnesením nebo výpisem z účtu.
  • Stavební spoření s úvěrem — kombinace stavebního spoření s překlenovacím úvěrem ze stavebního spoření může pokrýt část vlastních zdrojů.

Vlastní zdroje, které vznikají z dalšího úvěru (například spotřebitelský úvěr na doplnění do hypotéky), banka obvykle neuznává — celkové DSTI by neúměrně vzrostlo. Pravidlo platí, že vlastní zdroje mají být skutečně vlastní, ne dluh.

Americká hypotéka — úvěr zajištěný nemovitostí bez vazby na účel

Americká hypotéka je úvěr zajištěný zástavou nemovitosti, ale bez vázanosti na konkrétní účel (na rozdíl od klasické hypotéky, která financuje pořízení nebo rekonstrukci nemovitosti). Banka oceňuje zastavovanou nemovitost a maximální výši úvěru určuje podle LTV obvykle nižšího než u klasické hypotéky (typicky 60–70 %). Vyšší úroková sazba kompenzuje to, že banka nezná účel použití prostředků a riziko je vyšší.

Americká hypotéka může pomoci žadatelům, kteří mají hodnotnou nemovitost a potřebují větší jistinu, než by získali z nezajištěného spotřebitelského úvěru. Před sjednáním ale je rozumné zvážit, zda odpovídá účelu — americká hypotéka na krátkodobé potřeby (dovolená, elektronika) je nepoměrná; smysl má spíš na rekonstrukci, vyrovnání v rozvodu, podnikatelský záměr s rozumným byznys plánem. Detail rozebíráme v sekci o americké hypotéce.

Cenné papíry, podíly ve firmách, drahé kovy

Akcie a podílové fondy — likvidní obchodované cenné papíry banka může zohlednit jako důkaz likvidní rezervy. Některé banky nabízejí lombardní úvěr (úvěr zajištěný zástavou cenných papírů), kde maximální výše úvěru bývá typicky 50–60 % aktuální tržní hodnoty cenných papírů. Lombardní úvěr je specifický produkt, ne klasický spotřebitelský úvěr.

Podíl ve firmě (s.r.o., a.s., družstvo) — pro klasický spotřebitelský úvěr banka podíl typicky nezohledňuje (je obtížně zpeněžitelný a oceňitelný). U podnikatelského úvěru se podíl ve firmě promítá do analýzy bonity statutáře. U vyšších individuálních úvěrů a u privátního bankovnictví může být podíl ve firmě součástí majetkové bilance.

Drahé kovy a sběratelské předměty — banka typicky nezahrnuje do bonity klasického úvěru. U lombardních úvěrů a u některých specializovaných produktů (úvěr proti zlatu) existuje cesta k využití, ale jde o samostatný segment trhu. Pro klasickou hypotéku nebo spotřebitelský úvěr je drahý kov jen důkazem majetkové rezervy.

Kryptoměny banky obvykle nezohledňují vůbec — volatilita je vysoká, regulace nejednotná, doložení vlastnictví složité. Některé banky mají dokonce interní pravidla, která podezřelé příjmy z kryptoaktivit (například velký jednorázový vklad z neidentifikované peněženky) hodnotí jako AML rizikový faktor.

Vozidlo

Osobní vozidlo banka u klasického spotřebitelského úvěru obvykle bere jen jako informaci ve formuláři (vlastnictví, značka, rok, případně hodnota). Jako zajištění úvěru auto u běžné banky nefunguje — výjimkou je autoúvěr, kde vozidlo bývá formálně předmětem financování a banka si zajistí přednost (zástavní právo k motorovému vozidlu zápisem do registru zástavních práv, výhrada vlastnictví). U operativního a finančního leasingu zůstává vozidlo majetkem leasingové společnosti až do splacení.

Druhé a další vozidlo v domácnosti banka může zohlednit jako majetkovou rezervu (auto jde prodat). U hraničních žádostí to může pomoci, ale není to ekvivalent příjmu — auto neprodáte za den, hodnota klesá s časem a prodejem ztrácíte mobilitu. Banka s tímto omezením pracuje a hodnotí vozidla opatrnostním koeficientem.

Vybavení domácnosti, kuchyně, elektronika

Vybavení domácnosti banka jako důkaz bonity nezohledňuje. Důvod je praktický — hodnota klesá s časem, prodej je obtížný, ztrácí se užitná hodnota pro běžný život. Pokud byste prodali vybavení domácnosti, abyste splatili úvěr, výsledný stav by byl horší než původní problém s úvěrem. Banka proto tyto věci do bonity nezahrnuje a u úvěru se zajištěním je nepřijímá ani jako zástavu.

Likvidní rezerva — co banka uznává

Likvidní rezerva je suma peněz, kterou žadatel umí v krátkém čase bez ztráty hodnoty proměnit v hotovost. Banka ji zohledňuje jako důkaz finanční stability — žadatel s rezervou 200 000 Kč na účtě zvládne krátkodobý výpadek příjmu (3–6 měsíců) bez prodlení se splátkou úvěru, žadatel bez rezervy začne prodleva tvořit hned po prvním výpadku. Posuzovatel banky tuto vrstvu vidí na výpisech z účtu a v doložení vkladů.

Mezi likvidní rezervu počítá banka:

  • Zůstatek na běžném účtě, spořicím účtě, termínovaném vkladu.
  • Stavební spoření s krátkou nebo končící vázací dobou.
  • Podílové fondy bez vstupního/výstupního poplatku.
  • Penzijní spoření a doplňkové penzijní spoření (v omezené míře — peníze jsou vázány do důchodového věku, ale lze je vybrat dříve s penalizací).
  • Akcie obchodované na regulovaných burzách (s opatrnostním koeficientem).

Likvidní rezerva nezvyšuje uznatelný měsíční příjem a tím ani maximální výši úvěru přes DSTI. Snižuje ale rizikový profil žadatele a v hraničních žádostech může přesvědčit posuzovatele schválit úvěr, který by jinak zamítl.

Zástavní právo k nemovitosti — jak to funguje

Zástavní právo k nemovitosti je věcné právo, které dává bance přednostní postavení při uspokojení z výtěžku případného prodeje nemovitosti. Vzniká uzavřením zástavní smlouvy mezi vlastníkem nemovitosti a bankou. Účinnost vůči třetím osobám nabývá zápisem do katastru nemovitostí podle zákona č. 256/2013 Sb. [3]

Pro hypotéku platí, že zápis zástavního práva do katastru je podmínkou čerpání úvěru. Banka úvěr nečerpá dříve, než katastrální úřad zápis provede (typicky 30 dnů od podání návrhu). Po splacení úvěru banka vystaví potvrzení a vlastník podá návrh na výmaz zástavního práva.

Pokud na nemovitosti vázne více zástavních práv (například banka, která poskytla hypotéku, a banka, která poskytla americkou hypotéku na stejnou nemovitost), uplatňuje se pravidlo přednosti podle pořadí zápisu — první v pořadí má při případném prodeji přednostní právo na uspokojení, další jen z toho, co zbude. Druhá banka proto obvykle vyžaduje nižší LTV pro vlastní část — kompenzuje horší postavení v pořadí.

Ručení — fyzická osoba jako záruka

Ručení je institut, kdy se třetí osoba (ručitel) zavazuje uhradit úvěr v případě, že hlavní dlužník přestane splácet. Banka při schvalování úvěru s ručením posuzuje úvěruschopnost ručitele rovnocenně s žadatelem — ručitel musí mít vlastní stabilní příjem, nesmí mít vysoké závazky a nesmí být v registru s aktivním negativním záznamem.

V současné praxi banky ručení používají sporadicky. Důvodem je, že ručení komplikuje vymáhání (banka musí prokázat, že vyčerpala cestu vůči hlavnímu dlužníkovi), zatímco spoludlužnictví je jasnější (oba dlužníci jsou společně odpovědní hned od počátku). Pokud banka vyžaduje ručení, je dobré pochopit, co podpis pro ručitele znamená — odpovědnost je reálná a v případě prodlení dlužníka se promítne do života ručitele.

Spoludlužník je v moderní bankovní praxi obvykle vhodnější varianta. Spoludlužník přidává svůj příjem do bonity, banka má jistotu, že obě osoby jsou ekonomicky vázány k úvěru, a v případě prodlení vymáhá u obou paralelně. Téma rozebíráme v souvislosti s úvěruschopností a v hesle spoludlužník ve slovníku.

Majetek u OSVČ a podnikatele

U OSVČ se osobní a podnikatelský majetek prolíná — OSVČ ručí za závazky celým svým majetkem (na rozdíl od s.r.o., kde majitel ručí jen do výše vkladu). Při posouzení úvěru pro OSVČ banka může zohlednit osobní majetek statutáře (nemovitosti, vozidla, likvidní rezerva) jako podklad pro osobní ručení a jako důkaz finanční stability.

U s.r.o. nebo a.s. banka rozlišuje majetek firmy (rozvaha, vlastní kapitál) a osobní majetek statutáře. U úvěru pro firmu se obvykle vyžaduje osobní ručení statutáře, takže osobní majetek vstupuje do posouzení i u úvěru pro právnickou osobu. Téma podnikatelských úvěrů přesahuje obor tohoto webu — soustřeďujeme se na spotřebitelské úvěry, kde se majetek řeší v rámci hypotéky a v hraničních spotřebitelských úvěrech se zajištěním.

Společné jmění manželů a majetek

Majetek nabytý za trvání manželství spadá do společného jmění manželů (SJM), pokud nebyl rozsudkem zúžený nebo zrušený. Při žádosti o úvěr — zejména o hypotéku — banka obvykle vyžaduje podpis obou manželů nebo prohlášení o souhlasu druhého manžela se zatížením majetku ve SJM.

Pokud má jeden z manželů samostatný majetek (například zděděný byt, který nepatří do SJM), může ho zastavit bez souhlasu druhého manžela. Banka si nutnost souhlasu manžela ověří podle listu vlastnictví a podle dokumentů o nabytí (kupní smlouva, dědické usnesení).

U rozvodu se zástavní právo banky vůči nemovitosti dál drží — rozvod nezruší zástavu. Pokud se manželé domluví, že nemovitost zatíženou hypotékou převezme jeden z nich, druhý manžel musí být z úvěru vyvázán (banka schválí převzetí úvěru jedním z manželů, případně refinancování úvěru u jiné banky).

Co banka považuje za rizikové z hlediska majetku

Některé majetkové konfigurace zhoršují posouzení úvěruschopnosti bez ohledu na příjem a výdaje:

  • Pasivní hospodářské vlastnictví nemovitostí. Žadatel vlastní více nemovitostí, ale nepronajímá je a hradí jejich provoz (energie, daň, údržba) z vlastního příjmu. Banka to vidí jako rizikovou strukturu — nemovitosti zatěžují rozpočet, ale negenerují výnos.
  • Vázaný majetek s nízkou likviditou. Cenné papíry ve fondech s dlouhou výpovědní lhůtou, podíly v rodinných firmách bez tržního obchodu, sběratelské předměty bez prokazatelné hodnoty. Tento majetek banka do likvidní rezervy nezahrnuje.
  • Majetek s neuhrazenými zástavními právy. Pokud žadatel vlastní byt zatížený hypotékou na 90 % LTV, čistá majetková hodnota je nízká — zůstatek po splacení hypotéky.
  • Majetek v soudních sporech. Nemovitost se sporným vlastnictvím, dědictví v insolvenci, předmět rozvodového vyrovnání v řízení. Banka takový majetek do bonity nezahrne.

Souvislost s ostatními okruhy

Majetek je jediný z okruhů, který se u běžného spotřebitelského úvěru aktivně neřeší — rozhodují příjmy, výdaje a závazky. U hypotéky je naopak majetek (nemovitost a její ocenění) centrální. Detail o tom, jak banka oceňuje nemovitost a jak funguje LTV, je v sekci Hypotéky — viz stránky o LTV, o ocenění nemovitosti a o zástavním právu.

Pro úvěruschopnost obecně platí, že likvidní rezerva (úspory, vklady, podílové fondy) snižuje rizikový profil a může pomoci v hraničních žádostech, ale nezvyšuje uznatelný měsíční příjem. Vlastní bydlení snižuje výdaje (nemáte nájem), což zvyšuje volný měsíční zůstatek — vliv majetku na bonitu se v tomto případě promítá nepřímo přes výdaje, ne přes majetek samotný.

Časté otázky

Žádám o spotřebitelský úvěr 200 000 Kč. Musím dokládat majetek?

U klasického spotřebitelského úvěru bez zajištění obvykle ne. Banka se zeptá ve formuláři na vlastnictví bydlení (rozlišení, jestli platíte nájem, nebo bydlíte ve vlastním), případně na automobil. Detail oceňování majetku banka nedělá — rozhodují příjmy, výdaje a závazky. Pokud byste žádal o úvěr se zajištěním (zástava nemovitosti, ručení), majetek by se posuzoval centrálně.

Mám naspořeno 500 000 Kč. Pomůže mi to při žádosti o úvěr?

Pomůže, ale opatrně. Likvidní rezerva je pro banku signál finanční stability — žadatel má polštář na krytí krátkodobých výpadků. Nezvyšuje to ale uznatelný měsíční příjem a tím ani maximální výši úvěru přes DSTI. Při hraniční žádosti může rezerva přesvědčit posuzovatele ve váš prospěch. Pokud žádáte o hypotéku, naspořená částka se uplatní jako vlastní zdroj a sníží LTV — což je u hypoték rozhodující.

Vlastním druhý byt, který pronajímám. Banka to zohlední?

Zohlední, a to dvojím způsobem. Příjem z pronájmu (s opatrnostním koeficientem) zvýší uznatelný měsíční příjem — viz stránka o příjmech. Hodnota bytu může posloužit jako důkaz majetkové základny nebo jako potenciální zástava (pokud byste žádal o úvěr se zajištěním nebo o americkou hypotéku). Pozor: pokud na bytu vázne hypotéka, čistá hodnota je hodnota tržní mínus zbývající jistina hypotéky.

Banka mě požádala o ručitele. Co to znamená?

Ručitel je osoba, která se zavazuje uhradit úvěr v případě, že žadatel přestane splácet. Banka při schvalování posuzuje úvěruschopnost ručitele rovnocenně s žadatelem — ručitel musí mít vlastní stabilní příjem a nesmí mít vlastní vysoké závazky. V současné praxi banky ručení používají sporadicky a obvykle preferují spoludlužníka. Ručení je standardní u některých nebankovních úvěrů a u podnikatelských úvěrů s osobním ručením statutáře.

Auto bance ručit můžu?

U klasického spotřebitelského úvěru obvykle ne. U autoúvěru je auto formálním předmětem financování a banka si zajistí přednostní právo (zástavní právo k motorovému vozidlu zápisem do registru, výhrada vlastnictví do splacení úvěru) — to je ale jiný typ produktu než klasický spotřebitelský úvěr. U leasingu je vozidlo majetkem leasingové společnosti až do splacení. Movitý majetek mimo vozidlo (elektronika, nářadí, šperky) jako zástava u klasického úvěru nefunguje.

Pokračujte stránkami